Září 2026
(Řím 13,10)
„Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.“
Můžeme někomu přikázat, aby miloval? Pokud chápeme lásku jako cit, je to zjevně nemožné! Pokud ji však chápeme jako Boží dar, situace je jiná.
Svatý Pavel v listě Římanům, z něhož pochází toto Slovo života, popisuje právě vztah mezi zákonem a láskou a tvrdí, že láska je dokonalým naplněním zákona. Jen o chvíli dříve nám odhalil původ této lásky: „Bůh dokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus umřel za nás, když jsme ještě byli hříšníky“ (Řím 5,8). Také 1. list Janův říká: „V tom záleží láska: ne že my jsme milovali Boha, ale že on si zamiloval nás a poslal svého Syna jako smírnou oběť za naše hříchy.“ (1 Jan, 4,10)
„Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.“
Nikdo z nás nemůže darovat něco, co nemá. Dobře to pochopil sv. Augustin, když se přímo obrátil k Bohu a prohlásil: „Dej, co nařizuješ, a nařizuj, co chceš.“ Obdrželi jsme neocenitelný dar Boží lásky a jsme povoláni k tomu, abychom jej nezadržovali, ale šířili dál. Z příjemců Boží lásky se můžeme stát jejími nositeli: z milovaných jsme povoláni stát se milujícími, a tak se podílet na samotném životě Otce, Syna a Ducha Svatého: Milujícího, Milovaného a Lásky.
Nemáme vůči nikomu žádný jiný dluh, ujišťuje nás svatý Pavel, než tuto vzájemnou lásku, neboť kdo druhého miluje, splnil zákon.
„Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.“
„Skutečná láska k bližnímu,“ říká Chiara Lubichová, „nečiní žádné zlo. Umožňuje nám tedy žít podle všech Božích přikázání, bez výjimky, neboť jejich prvořadým cílem je, abychom se vyvarovali všech forem zla, ať už vůči sobě samým, nebo vůči svým bratřím a sestrám, do nichž bychom mohli upadnout.“
Takto chápána se přikázání zákona stávají spíše darem Boží lásky než povinností – nevynucují naši lásku, ale zcela ji osvobozují.
„Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.“
Abychom dosáhli tohoto „dokonalého naplnění“, je prvním krokem v lásce k bližnímu neubližovat mu. Poté je však třeba být v lásce kreativní: „Nestačí neubližovat bližnímu,“ připomněl nám papež František, „je třeba se rozhodnout konat dobro a využívat příležitosti k tomu, abychom vydávali dobré svědectví, že jsme Ježíšovi učedníci.“
Jak tedy žít toto Slovo života? Vraťme lásku do středu našeho života. Milujme druhé konkrétně tak, jak by je miloval Ježíš. On je plnost lásky, která se zcela daruje Bohu i lidstvu. Od Něj se můžeme naučit nejvyšší míře lásky.
„Láska bližnímu neubližuje. Naplněním zákona je tedy láska.“
Doris, mladá žena ze Skotska, vypráví: „Při našich pravidelných návštěvách noclehárny pro bezdomovce vstupuji do světa, který se velmi liší od toho mého. Vím, že nezáleží tolik na tom, co cítím, ale že jde o to milovat. Jednoho dne se mi muž s hlubokým smutkem ve tváři svěřil, že se cítí připravený skoncovat se životem, že dokonce chce zemřít. Začala jsem mu jednoduše naslouchat, pak jsme si dali společně sendvič a kávu. A pochopila jsem, že naslouchat a být s ním je už samo o sobě projevem lásky. Když nastal čas odejít, pevně mě objal, usmál se na mě a řekl, že to, co děláme, je velmi důležité, nejen pro něj, ale pro všechny, kteří tam byli. Cítila jsem neuvěřitelnou sílu lásky. Možná jsem ho „nezachránila“, ale jeho vděčnost mě naplnila radostí, a už to samo o sobě je velmi mocné.“
Claudio Cianfaglioni a tým Slova života